3. Little fairy with curls

21. září 2013 v 14:24 | Nits |  Little Fairy With Curls


"No týjo, tak to je hustý," zahvízdala Maddie a s rozpřaženými pažemi dopadla na záda na moji postel.
"Líbí?" zakřenila jsem se a spokojeně otevřela okno.
"Děsně, ale trochu se bojím, že když na něco sáhnu, rozbiju to nebo umažu." Zvědavě jsem se na ni podívala. "Máš to tady takový moc čistý, chápeš," mávla rukou a potěšeně zírala do postelových nebes. Nebylo to tu čisté! Bylo to tu systematicky uspořádané, abych vždycky našla to, co potřebuju.
"Jasně, až budu chtít předělat pokoj, budeš první, koho si zavolám," křivě jsem se usmála se zdviženými palci a sedla si na židli ke stolu.
"Máš tu něco na co bych se nebála podívat? Něco míň..." podívala se na moje povlečení "kytičkovanýho, srdíčkovanýho a slaďoulinečkýho?" přivřela jedno oko. Vypadala strašně vtipně, musela jsem se jí smát.
"Prosím, tahle slova už nikdy neříkej, jestli chceš v mém čisťoučkém pokojíčku strávit dýl jak dvě minuty," hodila jsem po ní první, co mi přišlo pod ruku. Zachytila to v letu a když s uspokojením zjistila, že je to chlupatý polštář, podložila si s ním nohy. Přísně jsem se na ni podívala přes přimhouřené oči a ona zvedla ty své vsloup. Posadila se jako kultivovaný člověk, narovnala se v zádech a své těžké černé boty spustila na zem.
"Lepší?" ucedila skrz zuby a nasadila křečovitý úsměv.
"Mnohem," škodolibě jsem po ní mrkla a opřela se. S poněkud frustrovaným výdechem se znovu nahrbila a mrkla po mně.
"Co?" zasmála jsem se a sedla si normálně. Tohle vůbec nebylo pohodlné.
"Musíme s tebou něco udělat," prohlásila a svižně vyskočila na nohy. Vyvalila jsem oči a pevně se chytla desky stolu. No tak to ale vůbec nevypadá dobře. Má tu tetovací sadu? Nebo sbírku piercingů a chce mi jimi zohyzdit celé tělo? Co když mi chce ostříhat vlasy a nabarvit je na zeleno? Jako to ukazujou v těch časopisech pro náctileté, o kterých si táta myslí, že jsou totálně nevýchovné. Však víte, je tam spoustu oblečení a nejnovější trendy a co jaká celebrita dělá a taky... no... sex. Koupila jsem si to jednou, stačilo mi to.
Maddie prudce otevřela moji skříň a já ulevně vydechla.
"To si. Děláš. Srandu," prudce odsekávala slova a postupně odrhnovala šaty na ramínkách. "Kde jsou nějaký džíny nebo martensky nebo trička s vystříhanýma dírama?" podívala se na mě jako by se měl každou chvíli zbořit svět, pokud nevyhodím všechny své sukně.
"Vidělas mého tátu? Zabil by mě!" Postavila jsem se. "A kromě toho - tohle," ukázala jsem na celou svoji postavu "není tělo pro rifle."
Maddie nasadila úsměv od ucha k uchu, přikročila k jednomu křídlu dveří a začala do něj mlátit hlavou. Rychle jsem se k ní rozběhla a zabránila jí v -jistě zábavné- činnosti.
"Co to děláš?" nechápavě jsem zvedla obočí.
"Ty seš prostě beznadějná... Achjo, budu mít co dělat abych to nevzdala." Podívala se na mě snad jako kdyby mi měla přát upřímnou soustrast. Nadechovala se k tomu, aby mi vážně promluvila do duše, když se jí v kapse rozdrnčel mobil. Sáhla po něm s očima navrch hlavy (na vylovení telefonu určitě potřebovala maximální soustředěnost) a s vráskou mezi obočím hovor přijala.
"Ano, mami? Jo. Jojo. Hned jsem tam. Jo, řeknu ti to doma. Já za to fakt nemůžu. Ale... Ano, maminko. Taky tě mám ráda." Zmateně jsem na ni koukla. "To byla máma, prý mám přijít na oběd. Tak... zítra zase? Jen do mě prosím nevrážej," ublíženě si třela rameno a usmála se.
"Uvidíme se." Hrozně nenápadně jsem zavřela skříň.
"Hej, princezno, to vyřešíme jindy!" Zabodla si dva prsty do výšky očí a obrátila je ke mně na znamení toho, že mě sleduje. Klusala ze schodů a já za ní zavřela dveře.
V nástěnném zrcadle jsem přistihla sama sebe, jak se přihlouple usmívám. Byla fajn, tahle zrzka.
Začala na mě dopadat únava, schody jsem sotva vyšla, dveře taktak otevřela. Hodila jsem sebou na postel a koukala do stropu.
Zkoušela jsem takovou tu zábavnou věc, kdy přivíráte víčka a potom to vypadá jako v těch filmech, kdy pomalinku usínáte a pak vás probudí nějaký krásný princ. Byla to zábava a lepší bylo, že mě nikdo neviděl. Vážně nevím, co by si pomyslel, kdyby mě viděl, jak pomalu přivírám oči a pak je zase prudce otevírám. To jako v těch filmech, kdy je někdo skoro mrtvý, teď tam hraje ta hudba a on dramaticky otevře oči. Toho se vždycky bojím...


"Estelle, dáš si něco k več..." Harry otevřel dveře a zrak mu padl na jeho milovanou dceru, schoulenou ve školních šatech na ustlané posteli. Kudrnaté vlasy, které byly až děsivě podobné těm jeho, se jí plazily kolem hlavy a hrudník se jí jemně zvedal v pravidelných intervalech nádechů. Láskyplně k ní přešel, byla tak krásná. Na svůj věk možná až vážná, ale ta nová Maddie jí pomůže, řekl by. Taková malá a tolik starostí. Co když se někdo zeptá kde má mámu? Toho se Harry děsil každý den. Je moc mladá na to, aby řešila tohle, i když ona sama to samozřejmě ví.
Nikdy by ji však nedal.
Po špičkách přešel k ní a vysoukal deku, na které ležela. Něžně ji přes ni přehodil a dal jí pusu na čelo. Jen si jemně povzdychla a nechala se unášet proudem snů. Harry k ní vrhl poslední starostlivý otcovský pohled a zavřel za sebou dveře.
"Bude večeřet?" ospale se na něj usmál Louis a objal ho kolem boků. Harry s úsměvem zavrtěl hlavou. Byl rád, že Louis obstará tady tyhle věci, přes praní, vaření až po úklid. Na tohle byl on sám vážně dřevo, jako vytížený spisovatel si poradit sice dokázal, ale jak to kolikrát vypadalo.
Louis si ho otočil zády k sobě a začal ho masírovat. Něžně, ale rázně, mu mnul svaly kolem ramenou, lopatek a za krkem. Harry jen uvolněně dýchal a občas zavrněl. Bylo mu to velmi příjemné, takhle ztuhle se snad nikdy necítil. Hnědovlasý přítel se spokojeně usmíval a svými šikovnými prsty ulevoval Harrymu. Ten spokojeně zavřel oči a nechal se uklidňovat uvolňujícími doteky. "Napustím nám vanu, hm?" broukl Louis a políbil Harryho na krk. Odešel za dveře koupelny a tiše za sebou zavřel. Harry se ještě dopotácel do pracovny s kapkou mrzutosti, že tahle báječná masáž skončila tak brzo. Když uviděl tu spoušť, vjel si rukama do kudrn. Poškrábal se na hlavě a dlouze vydechl. Začal urovnávat papíry na stole. Občas nějaká detektivka, sem tam nějaký román. Poslední dobou to nešlo, nějak mu chyběla inspirace, či co, možná i chuť...
Srovnal útržky a sešity s knihami do několika komínků, čimž odhalil fotku pod skleněnou podložkou. Byl na ní on, Louis a tomu na rameni seděla malá Estelle. Mohlo to být tak devět let zpátky, jejich víla tu vypadala snad na pět. Usmál se, když to viděl. Bylo to zrovna když byli v ZOO, moc dobře si vybavoval, jak mu neposlušný flegmatický slon chobotem ukradl klobouk a posadil ho na hlavu svému slůněti. Harry se tenkrát strašně vztekal a Estelle se s Louisem popadala za břicho.
Z nostalgických vzpomínek ho vytrhlo jemné zaklepání. Zastrčil fotku zpátky pod desku a jemně ji přes sklo pohladil. Ještě reflexně srovnal pár knih a natěšeně přišel ke dveřím koupelny. Otevřel je a jeho čichové buňky mu polaskala vůně levandule, smíšená snad s... cítil třešňový květ?
"Mé oblíbené," vydechl a nasál to úžasné aroma. Byl tak příjemně unavený, tak bezstarostný, jako by všechno tohle vyprchalo s tou horkou párou, která byla okolo něj. Louisovy ruce z něj svlékly košili a položily je na prádelní koš. Harry si nechal svléknout kalhoty, ponožky i spodní prádlo. Měl pocit, jako by byl úplně lehký, vlastně nic nevážil a jediné, co mu chybělo ke štěstí, byla náruč někoho, koho tak bezmezně miluje.
Objal přítele pod pažemi a natáhl k sobě i tu Louisovu vůni. Těžko ji specifikovat, cítil jen, že se mu ukládá do mozku, aby si ji kdykoliv později mohl vybavit, že ho zaplavuje celého až po konečky prstů a způsobuje mu pohyb endorfinů v těle.
"Hazz, pojď, uleví se ti," jemně mu odhrnul kudrny z čela a odvedl ho k obrovské vaně. Zabírala značnou část koupelny, ale jak si dokážete představit - vůbec jim to nevadilo. Louis okusil nohou teplotu vody a jen se jeho palec u nohy dotkl tekutiny se správnou teplotou, uvolněně do vany vstoupil celý. Harry ho bezmyšlenkovitě následoval, jen se lehce červenal. Nevěděl proč, ani Louis to nevěděl, ale byl si stoprocentně jistý, že mu to hrozně slušelo. Oba se ponořili do nádherně horké vody. Vana byl tak rozsáhlá, že dokonce vedle sebe. Harry zaklonil hlavu a svůj krk si chtěl opřít o hranu; než to však udělal, Louis ho měkce pobídl, aby se otočil zády k němu. To bylo ono, přesně tak. Další masáž by mu jen a pouze prospěla.
Sedl si mezi Louisovy roztažené nohy a přivřel oči. Připadal si trochu hloupě, že chodí jako mátoha, ale byl tak utahaný... Jako kotě. Ovšem byl rád za tuhle koupel - byla tak příjemně relaxační a...
"Louisi," zamumlal, když ucítil přítelovu ruku na svém penisu.
"Hm?" lehce mu broukl do ucha a polechtal ho svým horkým dechem. Obemknul dlaní Harryho úd a spokojeně si vyslechl odevzdaný sten. Pro Harryho to bylo, jako by se voda kolem nich začala vařit a pára se srážela do drobných chomáčků, které on vdechoval. Pálilo ho na plicích a čím rychleji Louis přejížděl po jeho ztopořelém penisu, tím více měl pocit, že zapomněl dýchat. Opřel si hlavu o Louisovo rameno a otevřel ústa. Louis mu palcem druhé ruky přejel po spodním rtu. Harry se jemně otřel zoubky o Louisův prst. Udělal to téměř nevědomky, jediné, co vnímal, byla ta prudká rozkoš v jeho klíně.
Snad... Měl pocit jako by lezl na vysokou horu a zároveň padal do hluboké propasti; jako by se potápěl a přitom jako by nevnímal nic jiného než svoje steny a Louisovu ruku ve svém klíně. S hrdelním výkřikem mu celým tělem prostoupilo vzrušení spojené s intenzivním vyvrcholením. Cítil, že Louis pod vodou naposledy přejel přes Harryho slabiny, kolem pupíku, po zvedající se hrudi, až skončil s rukou zabořenou v kudrnáčových vlasech.
"Boo," zašeptal Harry a vyžádal si procítěný polibek. Louis se zabořil svými rty do těch jeho, otřel se o ně a jazykem pohladil ten Harryho. Ten mu vyčerpaně polibek oplácel, nechal si tisknout svůj ret mezi ostré zoubky a oplácel ty oťukávací manévry. Louis se odtáhl.
"Hádám, že tenhle svinčík by se měl uklidit, než naše víla dostane hlad," vydechl a pomohl Harrymu vylézt z vany. Ten se neobtěžoval s jakýmkoliv utíráním, rovnou se zachumlal do bílého jemňoučkého županu. Louis vypustil všechnu vodu, omotal si kolem pasu ručník a chytil Harryho do náruče. Snad jako když byli mladší. Harry něco vážil, ale co by pro něj zamilovaný Louis neudělal.

Jen potichu do ložnice, aby nevzbudili naši malou-velkou Estelle.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama