7. Little fairy with curls

21. září 2013 v 18:40 | Nits |  Little Fairy With Curls
I'VE GOT IT!
YEEEEEEEEAH. Všichni milujeme Maddie, right?
Right. Komentáře i hvězdičky beru, šmudlové. :3 Love you.



Nad městěm se mračilo a vypadalo to, že každou chvíli začne pršet. Vzdcuh byl příjemně prosycený ozonem a na ulici skoro nikdo nebyl; byli jsme nuceni vstávat dřív kvůli přednášce o chystaném výletě. Po krásách našeho království, přírodních ukázech a vzácných klenotech.

Přitáhla jsem si bavlněný svetr blíže k tělu a rozhlédla se kolem. Maddie zrovna zamykala dveře a třásla se jako ratlík.

"Můžeš mi říct," jektala zuby. "Proč nás nutí vstávat takhle nekřes - no co to máš sakra na sobě?" podívala se na mě jako kdybych byla přinejmenším mentálně postižená.

"Svetr."

"Proč?"

"Protože bych nerada zmrzla." Připojila jsem se k ní a doufala, že mi aspoň tenhle přimitivní pohyb dopomůže k zahřátí se.

"A nemohl mít nějakou - já nevím - lidskou barvu?" zakňourala a pohodila vlasy
.
"Hergot, co máš proti růžové?" nechápavě jsem se na ni koukla. Byla to barva jako každá jiná.

"Hergot? Tys vážně právě zanadávala?" potlačovala smích a poťouchle do mě vrazila ramenem.

"To nebyla nadávka! Mohla bych tě třeba poslat do háje," Maddie přehnaně zaáchala "a bylo by to ode mě vlastně milosrdné, protože bych tě odkázala do lesíka, kde je strašně krásně."

"Achjo, už nemluv," povzdychla si Madison a vtáhla mě na školní pozemek. Ještě obě rozespalé, se slepenými očními víčky, jsme zasedly do jedné z posledních lavic.

Jak se dalo čekat, skoro nikdo tu ještě nebyl.

"Já bych spala," zívala Maddie na celé kolo a dala si nohy v těžkých černých botách na lavici. Přísně jsem se na ni podívala a ona je s povzdechem a bolestným hekáním zase shodila dolů.

"Co myslíš, bude ten výlet tak skvělý, jak říkaly vyšší ročníky?" nadšeně jsem se jí zeptala a snažila se ignorovat její unavený a z části i otrávený obličej.

Třída se začala plnit; bylo mi jasné, že Maddie není naštvaná na mě, jen prostě nemá náladu a je na ni brzo, takže bude pravděpodobně rozmrzelá ještě první dvě hodiny.

Registrace proběhla rychle, dostavili se všichni přečtení a profesor začal vykládat o místech, kam se podíváme, jaká to tam bude krása a že kdyby rodiče měli s něčím problém, nemají se ostýchat a přijít rovnou do školy. Začala jsem si kousat ret.

"No tak," povzbudivě se na mě usmála Maddie. "Kdyby měl někdo kecy, dám mu co proto." Zatvářila se vážně komicky, jak se snažila předstírat bojovnou pozici. Tlumeně jsem se zasmála a riziko toho, že bych byla slyšet, překřičel školní zvonek. Všichni se začali zvedat, někteří líně, další až příliš rychle, a profesor vzdal jakoukoliv snahu říct nám ještě něco, co by mohlo jen o dvě slova zasahovat do přestávky. Vytahovala jsem si věci z tašky, abych je v další učebně měla po ruce, když mi někdo zaklepal na rameno.

"Dobré ráno," usmál se na mě Sebastian a pohodil ofinou. Dneska mu to slušelo.

"Dobré," oplatila jsem mu úsměv a vrhla pohled po Madison. Mlčky házela věci do batohu a nedívala se nikam jinam. Nemohla jsem dopustit, aby byla naštvaná. "Sebastiane, počká to do oběda? Musíme jít s Maddie na hodinu, na historii vždycky bývají místa, kde jde nejlíp slyšet, rychle obsazená, tak..." Přerušil mě širokým úsměvem a zatřesením hlavou.

"Nene, neboj, nebude to trvat dlouho, já jen chtěl..." Vrazil si ruce do zadní kapsy riflí a sklopil pohled ke špičkám. Jakoby si na to konto uvědomil, že musí působit sebevědomě, rychle oči zvedl a setkal se s pohledem těch mých. Nemě jsem ho tím povzbuzovala, dodávala odvahu, jednak proto, že jsem nechtěla nechat Maddie čekat a tím pádem trucovat, a taky proto, že, no, chtěla jsem vědět, co mi tak touží říct.

Pořádně se nadechl a lehce se ošil, vlastně to vypadalo trochu roztomile.

"Pozítří má být ten školní ples, tak jsem se chtěl zepat." Slyšela jsem, jak Maddie lapá po dechu. "Jestli bys nechtěla jít, no vlastně, se mnou?" vkradl se mu do hlasu otazník na konci věty a on mě teď provrtával pohledem. Ale nebylo to nepříjemné. Bylo to vlastně docela hezké. Usmála jsem se.

"Půjdu moc ráda." Rozjasnila se mu tvář, až vysloveně zazářil. Chtěl ještě něco říct, šlo to na něm vidět, ale místo toho jen ležérně mávl na Madison, na mě se ještě jednou plaše usmál a odkráčel ke dveřím učebny, kde si plácl s nějakým černovlasým klukem.

Maddie se sebrala, hodila si batoh na záda a svižným krokem vyletěla na chodbu.

"Maddie, stůj," snažila jsem se ji (marně) dohnat. Slyšela jsem jen, jak supí něco jako:

"Vidělas to? Vsadím se, že si toho kámoše zaplatil, takovej arogatní debil, jaks mohla?" zastavila se a podívala se na mě se svraštěným obočím. Otevřela jsem pusu, ze které nevyšla ani hláska a pokrčila ramena.

"Hele, tak mu ještě chvíli dáme. Nemůžeš vědět, jaký je. Prosím, Maddie, zkus to ještě," chytla jsem ji za ruku a podívala se na ni. Oplatila mi pohled a ústa stáhla do úplně tenké čárky. To bylo dobře, moc dobře, znamenalo to, že je naštvaná, ale nemá daleko k rozesmání se. Přivřela jsem jedno oko a vyplázla na ni jazyk, za což jsem si zasloužila její hlasitý smích a obejmutí.

"Víš, že kdyby tě viděl táta, jak děláš takový ksichty, asi tě vydědí, že?" zasmála se mi do vlasů a hned na to je začala prskat. Ublíženě jsem se odtáhla a začala je pročesávat rukou.

"Strašně by mě zajímalo, co si obleču," pronesla jsem vážně směrem k ní. Podívala se na mě jako kdyby se už nemohla udržet a vyhrkla:

"Stačí šaty ze stodolarovek, budete k sobě skvěle ladit." Připlácla si dlaň na pusu a zahuhlala: "Promiň."
Protočila jsem oči, i když by mě Harry asi přetrhl, vidět to, a za loket ji táhla na historii. Celý den se Sebastian neukázal, jen občas někdo na chodbě zašeptal něco jako "To je ta holka, co jde s tím novým klukem na ples" a ukazovali na mě prstem. Nebylo to přijemné, ani slušné, ale občas i celkem vtipné, když k nim Maddie přišla a řekla jim, že jestli mají nějaký problém, nacpe jim hlavu do odpadkového koše.
Co já bych si bez ní počala.


*****


"Dobrou, Estelle." Harry políbil svoji dceru na čelo a ode dveří na ni naposledy koukl. Zazubila se a otočila na bok. On jen zhasnul a s úsměvem na tváři zavřel dveře.

"Spí?" Na krku ucítil spalující dotyk horkých úst, které lehce líbaly ucho i citlivé místo pod ním.

"Mhmm..." zavrněl a otočil se k Louisovi. Vzal ho do náruče, on mu omotal nohy kolem boků a za stálého líbání ho odnesl do ložnice. Položil ho na postel, ruce si zapřel vedle jeho hlavy a ještě pár polibků si ukořistil pro sebe. Otřel o jeho nos ten svůj a počkal, až otevře oči. Louis zvedl hlavu v prosbě o další, ale Harry se rychle zvedl, aniž by ho Louis stihl chytit. Svlékl ze sebe rifle i tričko s mikinou a jen v boxerkách zalezl pod vínovou deku k příteli. Louis si jemně ohryzával spodní ret, přehodil ruku přes Harryho tělo a přitáhl si ho blíž. Chtěl ho políbit, ale Harry se na poslední chvíli odtáhl a tlumeně se zasmál. Louis se zamračil, srandovně našpulil rty a pomalu sunul dlaň dolů, až v ní stiskl Harryho pozadí. Ten otevřel pusu, že začne nadávat, když mu lehce Louisův jazyk vklouzl do úst. Laškoval s tím jeho a hravě se o něj otíral, když se Harry silou odtáhl.


"Lou... Boo..." zachraplal a snažil se svůj rozkrok dostat dál od toho Louisova, který se na něj nebezpečně tisknul. "Estelle je vedle, spí, a mhm," zavřel na chvíli oči, když se přítelovo koleno otřelo o jeho boxerky "dost, jindy, okay?" pohlédl mu do očí a propletl si s ním prsty. Louis si nahlas, přehnaně povzdechl a stulil se Harrymu do náruče. Harry se sám pro sebe usmál a volnou rukou ho hladil po zádech. Louis se naposledy natáhl, políbil ho na hruď a usínal s pocitem, že jejich srdce, bíjící ve shodném rytmu, tlučou jedno pro druhé.
 

17 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Emily. Emily. | 22. září 2013 v 12:29 | Reagovat

Aaaaaaaaa
uuuuuuu
íííííííí
Ten Sebastian dostane přes držku, jestli se o něco pokusí na plese! protože já, jakožto Estelle, bych nikdy...ughrr! :D
A ten Larry na konci. PROČ MUSÍM MÍT POKOJ HNED VEDLE?! OMG. -.-
Těším se na Larry scénky, babe! :3 Je to úžasný díl, a Maddie a její výhrůžky s hlavou v koši, božské. :D

2 Bir Bir | 22. září 2013 v 13:42 | Reagovat

Táto poviedka ma nesklamala zatiaľ ani jedným dielom :) vážne je supr čupr dupr, milujem Larry scény a naťahovačky Estelle a Maddie :) Teším sa na pokračovanie

3 Chriss Chriss | Web | 8. října 2013 v 11:43 | Reagovat

Jako smrtelně nemocný člověk (nemoc: blbost) mám hrozně moc času a první úkol na mém neexistujícím seznamu zněl tak, že si MUSÍM přečíst Little fairy with curls.
A stalo se. A Chriss nedýchá. Do háje, kdy myslíš, že se přestanu úplně ovládat a zešílím? Koukej přidat další díl, fakt.
Miluju Meddie. A Sebastiana, i když si myslím, že něco zkusí, něco ošklivého. A miluju Estelle. Jo, protože je kouzelná a taky bych chtěla uklizený a urovnaný pokoj a šatník plný šatů, ačkoliv já šaty nenosím. A víš koho ještě miluju? Tebe, protože to je asi první povídka, kde je všechno, co mám ráda.
Nový kluk ve škole, zrzka, Larry, homosexuálové, kudrlinky a školní prostředí s nehorázně protivnou třídní učitelkou. Heh.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama