4. Jistota [Spáč]

24. října 2013 v 21:43 | Nits |  Jistota
Čaute šmudlové,
od neděle nic. To je bordel, co? Jak si to vůbec můžu dovolit? Stydím se.
(not at all)
Ale mám Jistotu! To jste určitě strašně šťastní. Já si myslim.
Měla bych přestat přidávat po večerce, cejtim se jak největší rebel. A myslete na mě, zítra píšu na minerály a ne, že bych to vůbec neuměla, protože neumím.
...okay, tady to máte.
btw. za 2 000 návštěv jsem se upsala ďáblu, že přidám tři povídky za den. No... To jsem zvědavá.
Miluju vás!



Celkem něžně ho probudilo dopadání lehkých dešťových kapek na okno. Povzdychl si, otočil se na druhý bok a všiml si spokojeně oddychujícího Kyla. Mimoděk se usmál, i přes to, že ví, že to bude on, kdo ho bude muset budit. Kyle se zmiňoval, že je spáč.

Bod pro něj.

Vyštrachal se z teplé postele a následně se otřásl zimou; rychle hrábl po čistých ponožkách, riflích s tričkem a tenkou mikinou a odcupital na bosých chodidlech do koupelny. Během horké sprchy si připomínal, že by opravdu neměl tou páčkou pořád otáčet k červené, že se mu nebude chtít vylézt. Ospravedlnil se tím, že přednáška začíná až v deset, takže má nejmíň dvě hodiny k dobru. Jen doufal, že je nestráví probouzením Kyla, celkem rád by přežil.

Před zrcadlem si prohrábl vlasy, vyčistil zuby a následně se na sebe ostýchavě usmál. Vešel zpět do pokoje; nic se nezměnilo, Kyle spal jako do vody hozený. Andy pohledem zkontroloval, jestli sešit s drobným pouzdrem čekají tam, kde by měly a přešel ke Kylově posteli. Zachichotal se do dlaní, aby nezkazil svůj plán, přikrčil se a prudce mu fouknul do ucha. Kyle něco zamumlal a přetočil se na záda. Andy našpulil rty a svraštil obočí. Stáhl z něj peřinu a nechal ji uprostřed pokoje. Pořád nic.

"Hej. Vstávej. Kyleeeeeeeeee!" snažil se zazpívat Kylovi u obličeje. Ten zavrčel a otevřel jedno oko.

"Co chceš."

"Máme přednášku," zazubil se a hodil po něm peřinu zpět v naivní domněnce, že ji Kyle uklidí a půjde se převlíknout. Ten ji však jen hodil znovu přes sebe, zavrtal se do ní a po tváři se mu rozlil uvolněný úsměv. Andy nafoukl tváře a zatáhl za konec deky. Kyle svůj konec držel pevnýma rukama a ještě ji svíral mezi koleny. Znovu pootevřel oko a viděl Andyho, jak se s vyplazeným jazykem snaží postavit tak, aby měl největší sílu. I když mu byla zima a chtělo se mu spát, musel se mu hrozně smát. Pustil peřinu, což zapříčinilo to, že se Andy svalil na podlahu bez ladu a skladu.

Chvíli tam seděl, probodával Kyla pohledem a třel si namožený zadek.

"Koupím ti budík," zabrblal a zvedl se. Kyle si protřel oči, vyhoupl se do sedu a mžoural po pokoji, kde by tak zhruba mohlo být jeho oblečení. Byl si jistý, že když šel spát, leželo na židli.


"Uklidil jsem ho do skříně," houkl k němu Andy, když se hrabal ve své tašce.

"Mhmpf," vydal jakýsi zvuk Kyle a dál seděl. "Podáš mi ho?" zamrkal řasami a nevinně se usmál. Andy se s povzdechem zvedl a strhl z ramínka zelenou mikinu. Něco s plesknutím dopadlo na zem. Zohl se pro to a koukal na drobný náramek z bravených korálků, jeden vypadal jako oranžový motýl, potom červená beruška… Otočil se s nevěřícným výrazem na Kyla a po chvíli vyprskl smíchy. Opřel se o otevřené dveře skříně a snažil se popadnout dech; když se mu to aspoň trošku povedlo, hodil to po Kylovi a vysoukal ze sebe:

"To… To je tvoje?" hýkl.

"Ségry, blbečku malej jakejsi," zvedl se Kyle a zastrčil to do boční kapsy tašky.

"Jóó, jasně, to je ségry," smál se Andy a nemohl přestat. Kyle k němu přišel a dal mu výchovný pohlavek. A takhle vyšli z pokoje, jeden s očima od slz smíchu a další s uraženým výrazem.



"Andy?" otočil se za chůze na kamaráda Kyle.

"Hmm?" zamyšleně odvětil Andrew; smích ho přešel, ale bavil se, to se musí nechat, teď přemýšlel nad přednáškami, učením a o tom, jak se tu probůh mají vyznat.

"Nevíš, kdo to má přednášet?" kývl Kyle bradou k posluchárně, kam mířili.

"Kouknu," palcem ukázal k rozpisu, visícím na dveřích. "Zaber místo," houkl ještě na Kyla.

Zapamatoval si jméno profesora, docenta, inženýra, doktora všemožných věd a bůh ví, co měl ještě za tituly, a šel najít Kyla. Prodíral se řadou zhruba uprostřed, když jej uviděl. Usmál se a s omlouváním lidem, kolem kterých prošel, si dral cestu k němu. K jeho smůle, kluk, co šel před ním, si sedl na volné místo po Kylově pravici.

"Ahoj," odkašlal si nervózně Andrew. Cítil, jak se mu hrne krev do tváří, sakra! "Mohl bys… Totiž, mohl bys mě pustit? Chtěl bych sedět vedle kamaráda," zablekotal ke klukovi, který byl asi o hlavu vyšší.

"Čau, nemohl, najdi si jiný," chladně odvětil a přehraboval se v mobilu.

"Hezky tě poprosil," vyjel Kyle; nedbal na to, že mu Andy ukazuje, že nemusí zvyšovat hlas. "Třeba bys mohl zvednout svou línou prdel a přesunout se jinam, on nemůže za to, že ty kamarády nemáš."

Mladík ani nezvedl pohled, jen na Kyla ukázal vztyčený prostředníček. Kyle sevřel pěsti, až mu zbělaly klouby.
"To je dobrý, já si najdu něco jinýho, stejně bych asi odsud neslyšel," šeptl k nim a rychle si probojovával cestu na druhý konec učebny. Usedl na lavici, když nakráčel profesor. Andy sklopil stolek, položil zápisník, rozepnul pouzdro a začal si zapisovat. Občas kousal do vršku propisky, když o něčem z řečeného přemýšlel. Chtěl si protáhnout krk, když mu pohled zabloudil na Kyla. Měl pocuchanou ofinu, žmloulal tužku mezi rty a sem tam udělal pár tahů po papíře. Andy se usmál. Beztak kreslí. Něco krásného…

Koukal na něj a úplně zapomněl zapisovat. Kyle si často prohrabával vlasy nebo popotahoval šňůrky od mikiny. Sledovaný vycítil Andyho zájem a otočil se po něm. Jejich pohledy se na moment střetly, hned potom však Andrew sklopil hlavu a dělal, že si velmi svědomitě píše.


Neuhlídal však, že se mu vlil ruměnec do tváří, a samozřejmě ne a ne zmizet.
 

28 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Elizabeth Elizabeth | Web | 24. října 2013 v 21:56 | Reagovat

To je tak... roztomile. :3
Fakt, tuhle povidku zboznuju a on ho budi! Jo, toho debila prosimte zab, jinak to udelam sama a ty vis, co to znamena.
Jeste by to chtelo ranni sex, prednaskovy sex a kreslici sex. :3

2 Chriss Chriss | Web | 24. října 2013 v 21:56 | Reagovat

Má cenu komentovat něco tak božského?

3 Katie Katie | 24. října 2013 v 22:18 | Reagovat

Zas awsum. ale mohla jsi se držet toho konce 2. kapitoly, takové povídky totiž upřednostňuji O:) :D

4 Katty Katty | 25. října 2013 v 13:59 | Reagovat

Nevím co napsat..úžasné!
Taky se teď učíme minerály a taky jsme z toho psali test a ještě budeme a vím jak je to hrozné...Neleze mně to do hlavy,soucítím s tebou :D

5 Roxy Roxy | 25. října 2013 v 19:56 | Reagovat

Úúúžasnéé :33 nádherně píšeš, těším se na další díl:3

6 CarolineDixion CarolineDixion | Web | 25. října 2013 v 23:15 | Reagovat

Stejně tě nikdy nepřestanu obdivovat, bejby. ^^

7 Mima Mima | 30. října 2013 v 17:34 | Reagovat

je to fakt nadhera

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama