So badass

22. listopadu 2013 v 23:28 | Nits |  One Direction
Ahojte šmudlové!
Já vím, že nepíšu. :( Pardon... Ale mám naplánovanou Fairy, tak snad vás jí neurazím!
Jo, tohle je zase cuddling, ale já si prostě nemůžu pomoct... Má jen něco málo přes 800 slov, ale doufám, že i tak si povídku užijete a možná mi zanecháte i názor.
Krásné sny. ♥



Zavrtěl se a pod dotekem dlaně ucítil vychladlé místo na posteli. Svraštil obočí. Trvalo mu, než si uvědomil, že už dobrý týden pod rukou nenahmatá teplé tělo přítele. Povzdychl si. To, že se s Louisem odstěhovali každý do svého bytu ani jednomu moc neprospělo. Mimoděk ohrnul spodní ret a vyhoupl se do sedu. Prsty si protřel oči, aby je zbavil ospalků a ruce se žuchnutím pustil zpět. Chvíli koukal na jejich společnou fotku na nočním stolku a nakonec se rozhodl přece jen spustit nohy na chlupatý koberec. Zakmital prsty u nohou a při přechodu z měkké podložky na studené parkety se otřásl. Doklopýtal v dlouhém tričku a boxerkách do kuchyně, kde postavil vodu na čaj. Chtěl spávat v Louisově tričku, stejně jako on spal v jeho, ale při první zkoušce zjistil, že mu sahá sotva nad pupík. Hodil pohled na nástěnné hodiny a s hrdelním zavrčením otevřel skříň v chodbě.

Chtěl sáhnout po volných khaki kalhotách, když někdo zaklepal na dveře. Protočil očima. Ne, jejich tým mu prostě nemůže dát dvacet minut na to, aby si vypil čaj a snědl jeden hloupý toust s burákovým máslem. Ať už to byla stylistka nebo šofér, hodlal ho, nebo ji, třeba pozvat na kávu, hlavně ať jej nechají se aspoň převléct.

Otevřel dveře a než se stačil vůbec podívat kdo to je, skočilo mu to do náruče a omotalo nohy kolem pasu.

"Um…" zahuhlal do rukávu návštěvníka a snažil se jej postavit na zem. Louis spadl na nohy a stydlivě se pousmál. Harry vyvalil oči.

"Co tu děláš? Za chvíli máme být ve studiu, koledujeme si," zamumlal, ale to už Louisovi spadnul do náruče. Objal jeho svalnaté torso a nosem natáhl jeho vůni. Zamračil se, když zjistil, že látka, v níž ukrývá hlavu, je navlhlá. "Ty jsi šel pěšky?" nevěřícně zvedl pohled. Louis se tlumeně zasmál.

"Řidič mě odvezl až ke studiu, kde jsem ho požádal, aby mě hodil k tobě. Odmítl, srab." Harry si povzdychl, doprovázen cinknutím konvice. Chtěl si jít zalít čaj a vytáhnout další hrnek s puntíky a potom tvrdohlavého Louise přesvědčit, aby šli do studia. Samozřejmě marně, než vůbec stihl zakročit, byl odtáhnut až do ložnice a postrčen tak, aby spadl znovu do neustlaných peřin. Zachichotal se, když Louis padl za ním. Svlékl ze sebe v rychlosti rifle a tričko a tak, jak byl, se zakutal pod peřinu. Harry ho vytáhl k sobě a pevně objal. Dlaní mu bezděčně klouzal po zádech a zadečku, když ucítil, jak se mu Louis tiše směje do ohybu mezi krkem a ramenem.

"Ty už takhle po ránu vyskakuješ? Vyspíš se se mnou?" ztišil hlas a červeň se mu vhrnula do tváří. Byl šíleně roztomilý… Harry se pousmál. Trošku se odtáhl a políbil Louise na čelo.

"Pomiluju tě," zašeptal a vyhledal jeho rty. Objal jimi Louisův vrchní polštářek a jemně ho vsál a totéž udělal s tím spodním. Ladně naklonil hlavu doprava, aby mohl jejich rty propojit. Louis tichounce zasténal a přitiskl se k Harrymu. Ten vpletl své ruce do Louisových oříškově hnědých vlasů a palcem pohladil po bradě. Odtáhl se a opřel své čelo o to Louisovo. "Není tě škoda pro takový hřích?" usmál se a špičkou prstu smyslně obkroužil linii jeho rtů. Louis se pousmál.

"Škoda? Nikdy. Ale na ráno se příliš stydím," zčervenal, znovu. Harry se tlumeně, lehce zasmál a zvednul se z rozestlané postele. Louis ohrnul ret. "Kam jdeš?" zeptal se.

"Pro něco sladkého."

"Sladšího než já?"

Zasmál se.

"Nic takového není."

Louis padl znovu na znak do peřin a zatetelil se štěstím. Mezitím Harry vytáhl dva sáčky se zeleným čajem, zalil je teplou vodou a z chlebníku vyndal dva poměrně čerstvé croissanty s čokoládou. To všechno poskládal na tác s nožkama, který sloužil jako stolek do postele a opatrně, aby čaje nerozlil, pospíchal za kotětem, válejícím se mu po posteli. Tác odložil na stolek a přikradl se k Louisovi.

"Proč jsi vlastně přišel?" zavrněl mu do ucha a stáhl si jej do pevné náruče.

"Bylo mi hrozně smutno… Co s velkou postelí, když jsem v ní sám? Co s barovým stolem, který jsem si vždycky přál, když jím o samotě?" začal naoko natahovat a schoval se Harrymu do klína. Hned však hlavu zvedl a nakrčil nos. "Tady něco voní. Ty něco máš a nepodělil ses!" začal poskakovat a rozhlížet se okolo. Harry se smíchem přidržel ruku pod křupavým croissantem a donesl ho až Louisovi k ústům. Ten se nahnul a pořádně si se spokojeným výrazem ukousl. Kudrnáč pečivo odložil a lehl si vedle Louise, který labužnicky převaloval sladké pečivo v ústech. Otočil se na Harryho, který se zachichotáním setřel stopu čokoládu na Louisově koutku. Propletli si prsty a zabořili hlavy do polštáře.

"Nebudou nás shánět?" poněkud neklidně Harry koukl na svůj telefon.

"I kdyby, tak co? Prostě máme den volna, na to určitě máme právo. Bude to v smlouvě nebo… tak něco," zahuhlal s hlavou vraženou pod Harryho paží. Ten se uchechtl.

"Bude průšvih," konstatoval už o něco klidněji.


"No a? Jsme strááášní rebelové," protáhl líně a polechtal Harryho někde mezi žebry.
 

28 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Elizabeth Elizabeth | Web | 23. listopadu 2013 v 7:59 | Reagovat

To je bozi. Naprosto roztomile. :3

2 Emily. Emily. | 23. listopadu 2013 v 9:42 | Reagovat

Uuu, to je tak kouzelné. :3 Takové roztomilé a hezké. Nádherná oddechová povídka. :3

3 elliedreamer elliedreamer | 29. listopadu 2013 v 22:40 | Reagovat

přesně to jsem potřebovala:)
děkuju, děkuju:3
btw. už jsem psala, že tvůj styl psaní je dokonalej?:OOO ne? neeeeeeeeeeee?!!!!!!!! tak to ti to píšu teď! :33333

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama