12. Little Fairy With Curls

10. prosince 2013 v 21:58 | Nits |  Little Fairy With Curls
Jsem tu!
Devět dnů. Hm, okay. A i s další Fairy. Jak jste si možná všimly (předpokládám, že tu mám jen slečny), Jistota je pozastavena. Chci se věnovat právě Little Fairy With Curls, strašně mě chytla. Možná sesmolím i nějakou jednodílovku. To by ale musely být nápady, že.
Miluju vás! ♥




"Aspoň už vím," Louis políbil Harryho na čelo "že umíš vystrčit drápky."
Leželi na obrovské posteli, venku se rozednívalo a jim se nic nechtělo.

"To já uměl vždycky," Harry vyplázl jazyk a Louise si přitáhl do náručí. Vtiskl mu drobný polibek do vlasů a on šťastně vydechl.

Přitiskl se ještě blíž k Harrymu, zabořil mu hlavu pod paži a obmotal kolem něj ruce.

"Zůstaneme takhle už úplně napořád, jo? Tak jo," zavrněl a zavřel očka. Harry se zasmál a Louis ho lehce plesknul. "Nesměj se, nedýchej, pšt, bubleš mi pod hlavou."

Harry na něj koukl nechápavým pohledem a rozesmál se ještě víc. Louis se uraženě posadil. Zakoukal se do Harryho smaragdů. Byl strašně, strašně krásný. Naklonil se k němu a vyčkával. Harry mu položil dva prsty pod bradu a přitáhl si ho do hlubokého polibku. Líně žmoulal jeho rty a všelijak si s nimi pohrával. Roztřeseně přejel dlaní po jeho šíji a jazykem vklouzl do jeho úst. Vyhledal ten Louisův a žádostivě se o něj otřel.

Byl rád, že ho měl. Louis je to nejhezčí, co ho v životě potkalo. I s Estelle, samozřejmě. Hlavou mu kmitla vzpomínka na jejich svatbu. Na jeho ano. Usmál se.

"Copak?" odtáhl se Louis a zabořil prsty do Harryho kudrn.
"Miluju tě," šeptl a vtiskl mu pusu na čelo.

"Já tebe víc," našpulil rty a snažil se spustit nohy z postele.

"To ale vůbec není pravda," protáhl Harry, vymrštil se z lůžka dřív než Louis a popadl ho do náruče.

"Harry. Harry! No tak, jsem těžkej," chichotal se a pleskal Harryho tam, kam dosáhl.

Se smíchem došli (spíš se dopotáceli) do koupelny, kde je Harry zavřel do sprchového koutu.

Zapnul teplou vodu a našteloval ji přesně tak, aby oběma vyhovovala.

"Umyjeme broučkovi i vlásky?" dětsky se optal Harry a aniž by čekal na odpověď, vylovil pánský šampon v pěkném tmavě modrém obalu a vmasíroval jej Louisovi do vlasů. Ten zavřel očka a nechal sebou manipulovat. Harry se nemohl přestat chichotat, když voňavou pěnu vymýval. Odstoupili kousek od sprchové hlavice, aby jim horké kapky smáčely záda. Položili si hlavu na rameno toho druhého a chytli se za boky. Harry sjel dlaněmi až na Louisův zadeček, lehce mu roztáhl půlky a vnikl do něj jedním dlouhým prstem.

"Uhm… No tak… Jsem ještě celý rozbolavělý," zakňučel Lou a nehty přejel přes Harryho záda, ten tlumeně vzdychl a nevinně dráždil Louisovu hráz. Po chvilce sáhl po mandlovém sprchovém mléku a trochu si vmáčkl do dlaně. Zběžně rozetřel a začal masírovat milencova ramena.

Potom ledabyle přejel přes boky, hýždě a přesunul se na hrudník. Louis si to užíval a téměř vrněl. Horká sprcha smývala zimu zvenčí a příjemná vůně tvořila dokonalou atmosféru. Najednou mu Harryho ruka sklouzla na třísla a začala ho třít poněkud silněji. Svraštil obočí.

"Harry, to bolí," namítl a snažil se vymanit. Ten však měl za to, že si Louis dělá legraci, takže nepřestával; vtiskl mu letmo do mokrých vlasů polibek a zintenzivnil hlazení na vnitřku stehen a citlivých místech okolo rozkroku. Louis se nespokojeně zavrtěl, sykl, rychle si stoupl pod proud vody a ohrnul spodní ret. Harry se zarazil a hned na to začal líbat Louise všude na obličeji.

"Promiň," mumlal a tiskl se na jeho tělo. "Promiň, medvídku."
Vypnul vodu, oba je jakýmsi způsobem vymanévroval ven ze sprchového koutu, sám si omotal béžový ručník kolem beder a natáhl se pro hebký, měkký, červený župan. Louise do něj zabalil a do ložnice ho přinesl stejnou cestou, jako odnesl. Louis se zachichotal. Harry mu přetáhl kapuci županu přes hlavu. Teď vypadal jako skřítek, jak tak modrýma očima koukal na Harryho a byla z něj vidět sotva čupřina vlasů. Seděl na posteli, křenil se, a natáhl se po Harryho dlani. I přes jeho protesty, že se oba musí obléct, aby stihli vyzvednout vílu, se na něj převalil a se smíchem mu dlaně věznil pod jeho, přišpendlené k posteli. Nahnul se, aby mu lehce vsál kůžičku na krku rozpálenými rty.

"Uhm… Harry…" slastně zavrněl Louis a nahnul hlavu na stranu. Harry rozpletl jejich prsty a opatrně rozhrnul rubínovou látku, halící Louisovu hruď. Políbil ho na chloupky na hrudníku, sotva viditelné, a dlaněmi přejel přes útlé boky.

Vdechoval vůni čerstvě pomletých mandlí a drobnými polibky si tvořil cestu k Louisovu podbřišku. Odtáhl od sebe rty a vtiskl tam mokrou, dlouhou pusu. Nalehl na Louise a nosem se otřel o jeho. Zachichotali se.

"Jdeme," pusa na rty "se obléct." Louis přitakal, ruce natáhl nad hlavu a protáhl se tak, až mu zapraštěly kosti. Harry se zašklebil, zvedl se a ledabyle přešel ke skříni. Byl si zatraceně dobře vědom toho, že mu ručník padá z boků, ale bylo mu to úplně, úplně jedno. Nechal ručník, aby se svezl na podlahu a otevřel skříň. Natáhl se nahoru, do vrchní poličky, kde měl Louis mikiny, přičemž musel zatnout hýžďové svaly.

Louis ležel na posteli, se zrychleným dechem pozoroval poloboha před sebou. Jeho kůže měla olivový odstín a na zádech se třpytily poslední kapky vody. Z vlasů mu odkapávaly další a další, které se vždy svezly po křivce zad, přes vyboulený zadek a po stehně dolů. Sledoval jej, jako by to byl obraz v galerii a on měl těsně před zavírací dobou. Spousta tetování, náhodně rozmístěná. Některá jako doplněk těch Louisových, zbytek z hecu. Ani jedna jizva, žádné stopy po nedokonalostech. Byl jako plátno, na které měl právo kreslit jen Louis. U každého tetování byli spolu. Až na ta, která si natruc rodičům nechal udělat čerstvě v osmnácti. Dvě, tři. Louis zavrtěl hlavou, usmál se, zívl a zvedl se z postele, aby posbíral oblečení, které včera rozházeli po chodbě.

***

"Pánové mají vybráno?" přívětivě se na ně usmíval maličký Japonec. Louis se začal chichotat, což zamaskoval zakašláním do rukávu mikiny, zatímco Harry nadiktoval objednávku.

"Jsme tu už asi po sto osmdesáté první a ty se vždycky směješ, když toho pána vidíš. Ach jo, proč. Je moc milý!" pokáral Harry Louise a rozložil si ubrousek v klíně.

"Je maličkej," pronesl prostě Louis a znovu se zasmál, načež napodobil Harryho. Ten protočil očima a natáhl se po skleničce s perlivou vodou. Snubní prsten zacinkal o sklo. Louis se skoro láskyplně usmál a koukl po Harrym. Ten se vědoucně pousmál, sklenici položil zpět na červený ubrus se zlatým tygrem a pohladil Louise po ruce. Měli čas, než třídní autobus přijede na nádraží, tak se rozhodli skočit si na pozdější oběd. Do nejoblíbenější restaurace. Ale jen pod podmínkou, že Louis bude jíst jako člověk a nedělat hlouposti s hůlkami na jídlo.

Tiše poděkovali, když jim tentýž pán přinesl talíře a popřál dobrou chuť a za nezávazné konverzace se dali do jídla. Jako vždy, Harry nespočetněkrát napomenul Louise, aby ho nerozesmíval, když jí. A jako vždy, marně.



Netrvalo dlouho a zaparkovali poblíž autobusového nádraží. Vystoupili, opřeli se o kapotu a s natěšeným úsměvem vyhlíželi Estelle. Všechno se seběhlo šíleně rychle, přijel žlutý autobus, ze kterého se vyhrnulo šíleně moc dětí, zmatení učitelé a spousta, spousta zavazadel. Vypadali jako mravenci. Harry se nemohl zbavit rozzářeného úsměvu na tváři, bolely ho tváře, ale jinak to nešlo - tři dny bez víly byly až příliš moc. Odlepil se od auta a chtěl jít dcerce pomoci s taškou, když se zarazil a úsměv mu vymizel sám od sebe. Objímala nějakého blonďatého chlapce s černou čepicí. I ze svého místa viděl, že má v uchu… náušnici. Stáhl rty do úzké čárky a opřel se zpět. Louis vytáhl ruce z kapes a zvedl Estelle nad zem.

"Tak co, vílo? Jak bylo?" zvědavě se optal, vlepil jí pusu na čelo a tašku hodil do kufru. Naskládali se všichni do auta, Estelle naposledy zamávala přátelům a uvelebila se na zadním sedadle.

"Naprosto super, tati! Dokonce tam napadal i sníh, a kolik! A ta chata byla obrovská, i s krbem. A s Maddie jsme byly na pokoji ještě s jednou holkou, Victoria se jmenovala, je z vyšší třídy, ale byla hrozně tichá, taková nenápadná, no a…"

Vesele štěbetala, aniž by si všimla, že jí Harry neřekl ani ahoj. Zadumaně seděl, hlavu opřenou o okýnko u spolujezdce, prsty si oždiboval spodní ret a na čele mu vyvstala typická otcovská starostlivá vráska.

Nemohl jinak, než jí otevřít dveře, byl na to navyklý, cítil to jako povinnost vůči své malé víle. Stále neprohodili ani slovo, Estelle měla moc práce s tím, aby Louisovi řekla, co celé ty tři dny dělali.

***

Neodpustila jsem si tázavý pohled k tátovi. Ani nepozdravil, nezeptal se… Nechyběla jsem mu? Trochu jsem svraštila obočí, ale na to se dalo zapomenout, Louis měl spoustu otázek a ze všeho si dělal legraci. I před moje protesty mi vzal velkou, sportovní tašku a odnesl ji do domu. Věšela jsem kabát na zeď, šálu schovávala do skříňky, když jsem koutkem oka zahlédla pohled Harryho, odrážející se v zrcadle. Otočila jsem se a chtěla se zeptat, co se děje, když ke mně zvedl ukazováček.

A Harry nikdy neukazuje.

"Ty máš opar?" vyslovil to, jako by to byla nějaká vysoce infekční smrtelná nemoc. Otočila jsem se zpět k zrcadlu a palcem si přejela po nedokonalosti na rtu.

"Strašně tam foukalo, už takhle mám popraskané rty a ještě tohle…" postěžovala jsem si, v kapse zalovila pro pomádu na rty a zběžně si je přejela.

"Vítr. Aha, jistě," hořce odvětil a trochu prudce si sundal bundu. Zamračila jsem se.

"Tati, stalo se něco?"

"Ne, Estelle, nestalo se nic," odsekl a založil ruce za zády. Paty měl blízko u sebe a díval se na mě snad… zklamaně? Z větší části byl vidět vztek, zvědavost a poníženost.

"A co ten chlapec? U autobusu? Ten, o kterém jsi nám neřekla?" podíval se na Louise, jako by snad očekával podporu. Taky jsem na něj koukla, co na to říká on. Jen zvedl na obranu ruce a zaplul nahoru do patra.

Osaměli jsme. Nevěřícně jsem na tátu koukala.

"Sebastian? Ten blonďatý?" ujišťovala jsem se, že myslí právě jeho z těch asi deseti chlapců, co s námi byli. A věřte tomu, nebo ne, já za to nemůžu.

"Tak Sebastian, hm. Je to tvůj přítel? A kde bydlí? Chodí s vámi do třídy?" vyptával se a přibližoval se. Takhle nepohodlně jsem se dlouho necítila.

"Tati… Co šílíš? Je to můj spolužák, kamarád, kde bydlí nevím, přistěhoval se z Ameriky. A…" skoro jsem vybuchla. "Co to má znamenat? Objala jsem ho na rozloučenou, nesmím mít ani přátele?!" prudce jsem si zastrčila jeden z pramenů za ucho. Rozčilovala mě každá maličkost.

"Jistě, že smíš, ale nerad bych, abys před námi měla tajnosti, víš?" už skoro měkce se optal a chytl mě za ruku. Vytrhla jsem se mu a cítila, jak mě prostupuje nenávist. Nesmím mít jedinou věc pro sebe. Nesmím nic. Absolutně nic. Svazuje mě to.

"Prosím tě, tati…" opovržlivě jsem odvětila. Trochu se mi zatřásl hlas a v tu chvíli jsem naznala, že nejlepší způsob, jak to zamaskovat, je útěk. Už při vyšlápnutí na první schod jsem věděla, že dělám chybu, ale nedalo se to vzít zpět. Nějaká moje ješitná a egoistická část to nedovolila.

V chodbě stál Louis. Jako kdyby celou dobu poslouchal. Zastavila jsem se a trochu ublíženě se na něj podívala. Omluvně, možná.

"Má tě moc rád…" zašeptal Louis a přivinul si mě k sobě. Pevně jsem zavřela oči. Hloupé, hloupé slzy!

"Já vím," tiše jsem vzlykla do jeho mikiny a omotala mu ruce kolem boků.
 

20 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Elizabeth Elizabeth | Web | 10. prosince 2013 v 22:06 | Reagovat

Ne, nebudu řešit, ze zase skoro brecim..
Jen miluji tuhle povidku. A zajimalo by mě, co se na te chate dělo, muselo to byt zajimave...

2 Hihi Hihi | 10. prosince 2013 v 22:19 | Reagovat

úúúúúúúúúúúúúžasné=))))))))))))))) těšim se na další díl doufám že bude brzy =))))))))))))))

3 Mia Mia | 10. prosince 2013 v 22:44 | Reagovat

aww
Jednoducho milujem túto poviedku.
Som zvedavá, čo sa dialo na tej chate.
Tešing na ďalšiu časť c:

4 werča werča | 11. prosince 2013 v 15:50 | Reagovat

úžasné=))) kdy bude další díl? =))

5 Hihi Hihi | 13. prosince 2013 v 22:00 | Reagovat

kdy bude další dílek?

6 nitts nitts | Web | 14. prosince 2013 v 9:15 | Reagovat

Dneska, snad!! :)

[5]:

7 Hihi Hihi | 14. prosince 2013 v 10:50 | Reagovat

[6]: Ok už se těšim =)))))))))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama