14. Little Fairy With Curls

21. prosince 2013 v 0:01 | Nits |  Little Fairy With Curls
Čaute (š)mudlové!
ŠŤASTNÝ A VESELÝ.
Achjo, vůbec nemám vánoční náladu, připadám si, jak kdyby byl podzim... Tak si to aspoň užijte ve Fairy! PS: Doufám, že jsem to stihla v pátek.







Z jemného, lehkého spánku mě vytrhlo zavibrování vedle mé hlavy. Líně jsem ji otočila a zvedla mobil tak, abych viděla, kdo po mně takhle brzo ráno tak strašně touží.
Přimhouřila jsem oči a přečetla název volajícího.
MADDIE
Povzdechla jsem si a dlaň nechala klesnout zpátky. Vrnění ustalo a pár vteřin na to se rozvibroval znovu, ale na o dost kratší dobu.

Se zavrčením jsem odemkla obrazovku a klepla na ikonku nově příchozí zprávy.

STALO SE NECO? ZAVOLEJ.
Rychle jsem vyťukala odpověď. Obratem přišla další zpráva.
NIC NENI ODPOVED. MAM SE STAVIT?

Vrhla jsem krátký pohled na hodiny nad stolem.
JE SEDM RANO.
OH, VAZNE? JESTE, ZES TO REKLA, MY DOMA NEMAME HODINY.
Nakrabatila jsem obočí.
NEMAS JE V TELEFONU?
IRONIE, BLBECKU.
NEJSEM BLBECEK.

ALE JO, JSI. STEJNE JSEM KVULI IGNORANTSKE VILE BYLA CELOU NOC VZHURU. JESTLI DO TRI NEZAVOLAS, PRICHAZIM S CELOU ARMADOU. OKNEM. DOBROU.

Zvedla jsem se, protřela si oči a zapadla do koupelny.

*-*-*

Louis nadzvedl Harryho ruku a začal si hrát s jeho prsty. Zachichotal se, když dlaň pustil a ona s žuchnutím dopadla do peřin. Zabořil nos do jamky mezi krkem a klíční kostí. Harry něco zamumlal, jednu ruku přehodil Louisovi přes boky, druhou vsunul pod jeho tělo, přitiskl se k němu a natáhl krk, jen aby měl Louis dokonalý přístup.

Ten toho náležitě využil a přisál se na něj rty. S uspokojením zjistil, že tím vytvořil nemalý flíček a vítězoslavně jej políbil. Harry zabublal smíchy a nakloněním hlavy zmenšil prostor mezi ramenem a hlavou. Zavrněl, když Louis mezi rty stiskl jeho ušní lalůček a chvíli si s ním hrál. Vyhledal jeho zimou popraskané rty a jemně je zvlhčil. Mokrými polibky mapoval jeho hruď. Sem tam zatahal za bradavku, občas ho lehce poškádlil zoubky. Harry si ho po chvilce toho opečovávání a ožužlávání přitáhl zpět nahoru, jednu dlaň mu položil na zátylek a druhou na krk. Zamručel do velmi dlouhého polibku a propletl jejich jazyky. Po chvíli to Louise přestalo bavit a stáhl se k nohám postele.

Harry byl celý rozespalý, očka měl slepená, vlasy rozcuchané a dech klidný. Stále jen tak podřimoval, trošku ublíženě zakňoural, když se Louis vymanil z jeho sevření a tak jen objímal vzduch. Chtěl kníknout, aby se Louis vrátil, když najednou ucítil horko a vlhko okolo svého penisu. Zachichotal se, slastně zavrněl a natáhl ruce za sebe.

"Lou, co to děláš?" zamumlal a na tváři se mu usadil potěšený úsměv.

"To, co skoro každé ráno," líně odpověděl Louis a znovu pojal jeho úd do úst. Pomaličku si jej sunul hlouběji do pusy a u kořene vytvořil objímku z prstů, jemně sál a vtahoval tváře, stejně jako přejížděl dlaní. Jazykem hladil špičku, přejížděl přes celou dálku, ochutnal varlata, u kterých se chvíli zastavil, vsál je po jednom do úst, pustil, po uzdečce a zase na žalud. S menšími obměnami pořád dokola. Troufl si jedním prstem zajet do Harryho těla a trošku ho potrápit.

Ten doslova zavrněl, pánev zvedl blíž k Louisovi a přivřel oči. Byl celý rozlámaný a roztomile nemotorný, nic mu takhle po ránu nedávalo smysl a ještě do toho měl snášet všechno tohle trápení a škádlení a…
Zanedlouho se Louisovi udělal do úst.

"Dí… umm… díky," zachraptěl a odkašlal si. Měl sucho v ústech a pořádně si ještě neuvědomoval, co se právě stalo…
Ale určitě to bylo skvělé.
*-*-*

Seskočila jsem z posledního schodu a uvázala si uzel ve vlasech. S rukama na týle jsem vešla do kuchyně a mírně klopýtla.
Jo, Estelle, hmmm, kdo by to byl řekl, že tvůj otec bude ve tvém domě, že? To je vážně nečekané! Blbá, blbá, blbá.
Harry seděl na lince, kolena od sebe, mezi nimi stál Louis a zrovna dával pusu Harrymu na nos, zatímco naléval vodu do konvice. Přišla jsem až k nim, s tím, že se podívám, co máme v lednici, když si mě Louis přitáhl do náruče. Nevědomky jsem schovala hlavu do jeho podpaží a zamumlala něco jako dobré ráno. Špatně se mi dýchalo, ale odmítala jsem se vzdálit. Chvíli bylo ticho a já nějak nevěděla co dělat.

"Vílo, ani jsi mi neřekla, co bylo na tom výletě," trochu nejistě naznačil Harry, nehtem si zarýval pod kůžičku na ukazováčku a zrak klopil k nohám. Jedním okem jsem po něm koukla.

"No…" začala jsem roztřeseným hlasem. "My jsme…"

Z jedné strany tělo, z druhé strany tělo, svetr, košile, vlasy, co to...?

Oh. Oba dva tátové. A já mezi nimi. V medvědím objetí.

…kdo potřebuje dýchat?

"Drtíte vílu," zahuhlala jsem a snažila se nadechnout. Jako o překot se začali omlouvat a odstupovat, hladit mě po vlasech, plácat jednu prosbu za druhou, odpuštění a všechno dohromady.

Byl z nich vidět strach o to, že jim neodpustím a už s nimi nepromluvím.


"Hej," houkla jsem. Jako na povel zmlkli, pohled ztraceného kotěte. "Neřekla jsem, že máte přestat," usmála jsem se, každou paži omotala kolem pasu jednoho a znovu si je přimknula k sobě. Zvedla jsem zrak a viděla úplně něžnou, lehkou pusu. Zachichotala jsem se do tátova svetru.

Den uběhl šíleně rychle, ještě jednou jsem odvyprávěla všechny historky z výletu, nasmála se a z půdy začala lovit vánoční ozdoby. Do rádia zasunula koledy a prozpěvovala si. Všechno šlo podle plánu, až na jednu chvíli, kdy jsem se snažila pověsit zlatý vánoční řetěz na garnýže, ale byly moc vysoko. No tak jsem, logicky, zavolala Louise.

A tady nastal kámen úrazu. Ani jeden jsme tam nedosáhli. Museli jsme počkat celé dvě minuty, než se Harry dosměje a pomůže nám.

Ha-ha.
Nastala druhá hodina, na minutu přesně, a ozval se domovní zvonek. Harry, který byl nejblíž dveřím, otevřel. Zaposlouchala jsem se.

"No to jsem ale velmi rád, že jdeš! Stejně jsme chtěli zrovna odjet, tak aspoň dá někdo na…"

"TATI, JÁ NEPOTŘEBUJU, ABY NA MĚ DÁVALA POZOR ZROVNA MADISON!" zakřičela jsem a z krabice vytáhla velikou červenou svíčku, postavila ji na poličku nad televizí a spokojeně si prohlížela své téměř umělecké dílo.

"Es?" houkl na mě Louis, zatímco se soukal do své bundy. Otočila jsem hlavu. "Sjedeme pro stromek, můžu vás tu nechat samotné?" S trochou obav v očích se na mě podíval. Našpulila jsem rty a založila si ruce na hrudi.
"Ne, hned, co odjedete, svolám celou školu a uděláme tu obří párty. Rozbijeme ti celou výstavu panenek," zašklebila jsem se.

"To nejsou panenky, jsou to sběratelské figurky postav z Harryho Pottera a mají -"
"-velkou hodnotu, já vím. A vůbec, vy jedete kupovat stromek beze mě?"

Nestihla jsem ani nakrabatit ret, když mě Maddie odtáhla po schodech nahoru.

"Ti nějakej ušiju. Ahooooj!" zařvala ještě k tátům a zavřela dveře od pokoje.

"Co to bylo, co ti je, co se stalo, kdo umřel, co jsem provedla?" vychrlila jedním dechem a zarazila mě do bílého křesla.

"Ale to nic, jen nám to včera nějak… Nějak jsme se nepohodli," ukázala jsem na spodní ret, kde se mi tvořila ošklivá nedokonalost.

Maddie se naklonila blíž, aby viděla. Byly jsme od sebe tak, že se špičky našich nosů skoro dotýkaly. Zatajila jsem dech a dívala se kamsi k Madisoniným kalhotám. Rukou mi chytla bradu a otáčela mi hlavou tam a zpět pod světlem. Modré oči jsem měla kousíček od sebe. Ani jsem si neuvědomila, že dýchám s pootevřenými ústy. Třásla se mi kolena.

V tu chvíli se Madison oddálila, sáhla do kapsy a vytáhla třešňovou pomádu na rty.

"Existuje věc, kterou nemáš v kapse?" nevěřícně jsem se optala, zatímco jsem si namazala pusu. Skvěle voněl. A chutnal.

"Kondomy. Ty mám v peněžence," ledabyle prohodila Maddie a otevřela můj notebook. Málem mi vypadly oči z důlku, krev se mi hrnula do tváří. Madison po mně hodila zvídavý pohled přes obrazovku počítače a zakoulela očima.

"Dělám si srandu," pronesla, jako kdyby to byla ta nejvíc jasná věc na světě. Můj pohled byl, myslím, dostatečně nevěřícný.

*_*_*

"Pojď, blíž, víc ke mně, nenene, to je moc! Dál! Trošku vlevo, opatrně! Perfektní…"

Obě jsme zvědavě slezly do obýváku. A byly svědky snahy dát stromeček do stojanu.

No, ale tak dejme tomu. Měl košaté větve, aspoň něco. Zpoza stromku se vynořil táta, Santovskou čepici vraženou v kudrnách a obrovskou krabici v náručí. Postavil ji přede mě s Maddie a zářivě se usmál.

"Jelikož všichni víme, jak jsem na tom se zručností," všichni jsme pokývali hlavou, "necháme dámy nastrojit naši pýchu. Ať nás reprezentuje!" naoko výhrůžně zahrozil prstem, lípnul mi pusu na tvář, Maddie rozcuchal vlasy a vypařil se do kuchyně.

"Ne, ne, NE! Nebudeš péct sám, ne, opovaž se, Stylesi-Tomlinsone. Ne!" zavřískl Louis a doběhl do kuchyně.

Zalovila jsem v krabici a vytáhla hvězdu. Hmm… Přitáhla jsem křeslo a snažila se ji nasadit na špičku stromečku. Mimoděk jsem vypláznula jazyk, jako vždy, když se soustředím. Maddie se mi smála a pronášela velmi vtipné poznámky stylu "Volal Santa, že mu chybí jeden elf, měla by sis pohnout."

Po marné několikaminutové snaze jsem to vzdala a přenechala tu čest Maddie. Na první pokus hvězdu nasadila na své místo.

"Jsem ti tu špičku zkrátila…" zamumlala jsem a paži ponořila do krabice.

"Zkrátila. Strom. Aha," zasmála se a vyplázla na mě jazyk. Zvedla podobný řetěz, visící teď už na okně, ale červený. Naaranžovala ho na krásně vonící stromeček, poodstoupila, založila si ruce v bok a kriticky si model prohlédla. "Krása," poplácala sama sebe po rameni a opatrně vytáhla krabičku s baňkami.

Každá jsme měla asi miliardu třpytek ve vlasech, na oblečení, nespočet čokoládových figurek v žaludku, nějakou tu ozdobu za každým uchem, ale stálo to za to.

Stromek se pyšnil zlato-červeným oblečkem, se zářící hvězdou na špičce a lesklými baňkami.

"Tatíííí!" zaječela jsem ke kuchyni, než mi Maddie zacpala pusu. Doběhli oba dva, zástěry na krku, mouka na tvářích.

"Ano? Děje se něco?" vyhrkli ze sebe a rozhlíželi se okolo. Madison si odkašlala a slavnostně (a dramaticky přehnaně) ukázala na stromeček.

"No slečny, to je nádhera. To se vám musí nechat," Louis si stoupl mezi nás a každé nám položil ruku na rameno.

"Počkej, až budeme zdobit náš," naklonila se ke mně Maddie a ušklíbla se.

"Vy máte taky stromek?!"

Madison se pleskla dlaní do čela. "Ne, budeme mít palmu, víš? Jako každej rok."







 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Elizabeth Gibsonová Elizabeth Gibsonová | Web | 21. prosince 2013 v 4:25 | Reagovat

Jsou čtyři ráno... a vubec netusim, proč jsem se probudila.
A nerikala jsi neco o sexu? O:)
Ale Maddie pobavila. Kondomy hihi. A jsem myslela, ze si daji pusu. Proc ne?
Jo a neviděla jsem jmeli. Takovy Larry polibek. Nebo rovnou sex, co rikas? O:)

2 Hihi Hihi | 21. prosince 2013 v 8:40 | Reagovat

náááááááádhera těšim se na další díl =)))))))))))))))))))))))

3 Simone Simone | E-mail | 21. prosince 2013 v 17:54 | Reagovat

Souhlasím s Elizabeth. Ve všem :D Teda kromě té první věty :DDD

4 Hihi Hihi | 22. prosince 2013 v 9:06 | Reagovat

kdy bude další díl?????? =))

5 Arthur Arthur | E-mail | Web | 23. prosince 2013 v 13:15 | Reagovat

Nevadí, v pátek jsi to nestihla. A stejně jsi mě překvapila, protože jsem čekala, čekala a nějak další díl přehlídla.
(Jen tak mimochodem.. Proč jí nedala pusu?
Děláš z toho telenovelu) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama