17. Little Fairy With Curls

25. prosince 2013 v 8:00 | Nits |  Little Fairy With Curls
Mám tu skoro šest tisíc lidí a nikdo se mnou nekomunikuje!! No to je bordel toto. :D C'mon, povídejte, copak jste našli pod stromečkem? Jsem zvědavá!
A jestli jste zvědaví... Pojďme se kouknout, co dostala Estelle!



Jedna ruka položená na zábradlí, druhou jsem si nervózně kontrolovala, jestli mi všechny vlasy drží tam, kde mají a potěšeně jsem hleděla na výrazy tátů. Louis měl místo volné mikiny sako a Harry košili, o něco slušnější než ve všední den. Já šaty, červeno-zlaté, neúmyslně ladící k Vánoční výzdobě a opravdu, opravdu mi lichotily všechny ty pohledy.

"Jsi moc krásná," políbili mě oba skoro shodně z každé strany a odsunuli mi židli. S mírným začervenáním jsem se posadila a nechala se přisunout.

Večeře byla vždycky nádherná. Krocana jsem, jako obvykle, skoro čtvrtku nechala a, jako obvykle, mi bylo vyčteno, že takhle se za chvíli ztratím před očima. Vážně nevím, čím to bylo, ale Vánoční puding ve mně zmizel jako nic. Stejně jako paštičky a asi tuna jídla, co byla nastrojená na stole. Jestli Harrymu něco obzvlášť jde (krom psaní), je to zdobení něčeho. Pokud to není perníková chaloupka a poleva na ni. Víc přecpaná než hladová jsem vstala od stolu, vytáhla vysokou sklenici ze skříňky a nalila do ní mléko.

"Máme sušenky?" zajímalo mě.

"Ale no tak, nejsi na svačinku pro Santu trošku stará?" zasmál se Louis. Harry ho pleskl přes prsty.

"Nech ji! Jsou v té dózičce s vločkami," oblízl se. Protočila jsem oči; vsaďte se, že vím, kdo bude chystat dárky. Na talířek jsem položila tři sušenky a všechno to odnesla ke stolku vedle krbu, na kterém visely, zatím prázdné, ponožky.

*-*-*

"Es! Es! Es! Vílo! Vstávej, hned, vstávej, šup!" rozletěly se dveře, ještě jsem ani nestihla rozlepit oči a byla jsem bez peřiny, okno bylo otevřené a z Louise jedna velká skvrna, která poskakovala kolem mé postele. Vrhla jsem pohled na hodiny.

"No tak ale jsi normální? Koukni, kolik je hodin," zaúpěla jsem a násilím zavřela oči.
"No právě, je strašně pozdě, Santa už je pryč a ty dárky tam leží, ony tam leží, já je viděl, ale jenom nakoukl, fakt, jen jsem se díval!" chrlil ze sebe a za zápěstí mě tahal z postele.

"Tati, kolik jsi snědl toho cukroví?" pomalu jsem se posadila a spustila nohy na chlupatý kobereček.

"Jenom trošku, fakt maličko, takhle málo, ale pojď, šup, hned!" táhl mě na chodbu. Tam mě nechal stát spolu s Harrym, který zíval na celé kolo a nechápavě koukal.

"No chápeš to?"

Němě jsem zavrtěla hlavou a pomalu, za ruku s tátou, sešla dolů, kde už jančil Louis pod stromkem.

"Zlato, ale Estelle je nejmladší, takže dárky bude rozdávat ona," polechtal Harry Louise pod krkem a vlepil mu pusu na tvář. Ten si jen ublíženě povzdychl a sedl si na paty.

Sundala jsem ponožky z krbu a každému dala tu jeho. Mám dojem, že mám zásobu cukru na dlouhou dobu. Kradmo jsem koukla po Louisovi, který už trhal celofán z čokoládové figurky. To bude dlouhý den.

Bylo mi skoro líto trhat ten krásný vánoční papír, převázaný rudou stuhou. Řeknu vám, že nebylo hezčího pocitu, než vidět táty, jak se navzájem předhání v tom, jestli je hezčí peněženka nebo termo hrníček. Puzzle jsem schovala za sebe s poznámkou, že to zvládnu sama. Když jsem ale viděla Louisův ublížený pohled, svolila jsem, že mi může pomoct.

Trošku jsem zmáčkla středně velký dárek. Měkký. Hmm, oblečení? Šaty! Zazářily mi oči. Opatrně jsem sňala balicí papír a pořádně rozprostřela látku po koberci. Kostkované kalhoty a vršek, posetý kočičími hlavami. Skoro stejné, jako na té čajové konvici, kterou jsem asi pět minut odmítala pustit. Zavýskla jsem a táty objala. Jak jsem se ale natáhla, pohnula jsem pyžamem a pod ním zasvítilo cosi černého. Zvědavě jsem to zvedla a ztuhla v pohybu. Černá noční košilka.

Aha.

To nekupoval Harry.

"To.. Co to… To je… LOUISI!" zavřískl Harry a tázavě, s rukama založenýma na hrudi, se na manžela podíval. Ten zvedl ruce na obranu.

"Na mě nekoukej, to Santa. Ale no tak, koukni na ni, stejně v tom bude jen spát!"

Harry protočil oči, prohlásil něco o tom, že ho z nás jednou odvezou a poslušně čekal na poslední dárky.

"Tak!" prohlásila jsem šťastně, obklopená novotou. "To bude asi všechno, takže…"

"Harry, neslyšíš něco?" přerušil mě Louis a nastavil si dlaň k uchu. Ztichla jsem a zaposlouchala se.

Meow.

O boky se mi otřelo úplně maličké, černé koťátko se stejně ostře červenou stuhou kolem krku. Zapištěla jsem a vyskočila. Oba tátové si zacpali uši. Ale smáli se. Začala jsem rychle dupat, samozřejmě dál od kotěte, a dlaněmi si musela zakrýt pusu. Vhrkly mi slzy do očí. Vrhla jsem se po těch dvou a tiskla je k sobě.

"Děkuju, děkuju, děkuju, strašně děkuju," opakovala jsem pořád dokola. Když jsem si byla jistá, že kočičce neublížím, opatrně jsem ji vzala do náruče a pomazlila. Svůj nos jsem přitiskla na její čumáček a ona roztomile kýchla. Zachichotala jsem se.

"Budu jí říkat Fluffy. Protože je šíleně jemňoučká," důležitě jsem pronesla k tátům a odešla jí ukázat dům. Pro ostatní dárky se vrátím potom.

"Harry?" broukl Louis, paži omotal kolem Harryho boku a přitiskl si ho blíž. Opřeli si čela o sebe.

"Hm?" potěšeně se usmál Harry a vtiskl dlouhý, dětský polibek Louisovi na rty.

"Zkus se ještě kouknout pod stromek, myslím, že tam něco je," skousl si ret a pustil Harryho. Ten svraštil obočí. Koupil Estelle něco, o čem mu neřekl? Natáhl se a objevil drobnou krabičku. Zvědavě ji rozbalil a otevřel, neměla nic, čím by se mohl podívat dovnitř. Jen fialovo-růžové pruhy po celé délce.

Zalovil v ní dvěma prsty a vytáhl…

Kalhotky.

Černé. Od lemu k lemu protkané krajkou.

Yup, tak ty asi budou pro něj.




 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 hihi hihi | 25. prosince 2013 v 8:18 | Reagovat

Uuuuzasne tesim se na dalsi dil :-D:-D:-D:-D:-D:-D:-D

2 SyskynLsPomaranč ;D SyskynLsPomaranč ;D | 25. prosince 2013 v 10:18 | Reagovat

Pjeknééé :D :33 tešing na ďalšíí :))

3 Moňule Moňule | 25. prosince 2013 v 10:32 | Reagovat

Krásné!

4 Elizabeth Gibsonová Elizabeth Gibsonová | Web | 25. prosince 2013 v 11:40 | Reagovat

Nejdřív včera... tamto, ty víš co. A teď ještě tohle? Mě zabiješ ještě před letňákem, vážně.
Ale koťátko! Já chci koťátko, hezky zrzavé. To jsem ti vlastně neříkala, ale včera jsme měli doma i Sindy. Spala, spala a najednou kýchla. Zoe se naprosto vyděšeně probudila, narazila do nábytku a ještě ho podrápala. :D
A dárky víš. I když ten nejhezčí byl asi od tebe, hihi. ^^

5 larryslash larryslash | 25. prosince 2013 v 13:33 | Reagovat

Pfff. You know. Píšu ti to pokaždý, akorát rovnou do pzráv a ne pod komentáře. Emm, tak se rozepíšu i tady.
U jsem ti říkala že je to boží a jo, mám v plánu se opět opakovat, takže to vlastně ani číst nemusíš, protože it's still same. Ty díly Vánoční díly jsou tak úžasný dárky k Vánocům. Jak tu povídku a tebe tak nepopsatelně miluju, je to fakticky neuvěřitelně boží, perfektní (až teď mi dochází, že mi to slova připomíná prefekt.:D), dokonalý, roztomilý a pokaždý to prostě dokážeš napsat tak jedinečně a prostě awww. Love it. Strašně moc se těším na další díl. Neuvěřitelně moc. ^_^

6 Hihi Hihi | 26. prosince 2013 v 10:30 | Reagovat

kdy bude další díl?????? =))))))))))))))))))))

7 Emily. Emily. | 26. prosince 2013 v 21:32 | Reagovat

JÉÉÉ, FLUFFY. AWWWWWWWWWW. TAKY CHCI FLUFFY! :3
AWAWAWAW!
Nits, je to naptosto nejvíc dokonalé, roztomilé a ty kalhotky.
ZABILA JSI MĚ. :D
To je tak boží, že já ani nevím, co na to říct. :D
Naprosto to žeru a úplně, uuuuuu, Fluffy!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama