21. Little Fairy With Curls

17. ledna 2014 v 22:38 | Nits |  Little Fairy With Curls
Čaute šmudlovééé.
Já vím, že mi to trvalo hrozně dlouho, ale při shrnutí, tento týden jsem psala deset testů, z toho bylo jedno ústní zkoušení. :))) Každopádně, všechno jsem uhrála na tu lepší známku. *inbetweeners dance GO"*
Až na matiku, tu se dozvím o víkendu.
*přestává tančit*
No, každopádně, tady je Fairy a mám rozepsané tři jednodílovky a hádejte, kolik jich mám dokončených.
Jo, jste chytří, ani jednu.
Ale já to nějak udělám. A děkuju, že sem chodíte, i když jsem takovej hroznej hříšník a skoro vůbec nepíšu. Myslím na vás, nebojte! ♥

(jestli vás Fairy přestává bavit, nebojte, za chvíli už se něco bude dít)



Líně se protáhl a až potom otevřel oči. Vyplašil se, když si uvědomil, že v posteli leží sám, ale uklidnil se hned, jakmile slyšel rachot z kuchyně. Natočil hlavu, aby viděl na digitální hodiny na nočním stolku. Sám sobě pohrozil, že vstává až po deváté a očima přelétl vzkaz od Estelle, že je venku s Madison. Na chvíli v něm hrklo při zjištění, že jejich dcera byla u nich v ložnici. Hned se uklidnil, Louis je ranní ptáče a v noci se nic nedělo.

Při uvědomnění se svraštil obočí. Ucítil jistý tlak ve slabinách; ne silný, ale znatelný. Nahrnula se mu slabá červeň do tváří a posadil se. Protřel si oči a dopotácel se do koupelny.

Bosými chodidly ťapkal po červených dlaždicích, z krémově bílé skříňky ve staroanglickém stylu vytáhl ručník a položil jej na pračku.

Otevřel dveře od sprchového koutu a při zavírání uvolněně vydechl. Našteloval horkou vodu, která akorát příjemně rozšiřovala jeho únavu po celém těle, a on tiše vrněl. Opřel se zády o vlhké, zahřáté kachličky a přivřel oči. Voda, hrnoucí se z obrovské sprchové hlavice, mu stékala po hustých kudrnách na ramena, mapovala svalnaté paže, klouzala po bocích a ještě níž.

Na chvíli své rozbouřené myšlenky uklidnil a zamyslel se. Kdo by čekal, že jeho víla, jeho jediná dcera, bude vlastně každý den pryč? Že bude mít přátele? Možná si i najde chlapce… Povzdychl si. Pomalu mu začalo docházet, že ji nebude moct chránit na věky. Ale on chtěl. Byla krásná, inteligentní, vtipná a on by si nikdy, nikdy v životě neodpustil, kdyby se jí něco mělo stát. Kdyby měla sejít z cesty. Kdyby jí někdo zlomil srdce. Nedával by to za vinu tomu, kdo to udělal, tedy ano, pravděpodobně by ho proklínal ještě pár měsíců, ale největší vinu na tom určitě nese on sám. S Louisem tuhle starost převzali, muselo jim být jasné, že to nebude čtyřletá holčička až navždy, ale… Pousmál se, když si ji vybavil, jak vypadala před tolika lety a jak vypadá teď.

Viděl ji na obrovské louce, nikde nikdo, jen stála neslyšně uprostřed, s pomalovanými tvářemi, aby se zamaskovala a hrdinně se jí zdvihal hrudník. On sám stál opodál a nemohl se hnout z místa. Vlastně to bylo poprvé, co ani nechtěl. Neměl tu otcovskou tendenci se za ní rozběhnout a varovat ji, že kdokoliv může přijít. Jen tiše přihlížel. Přišli nepřátelé. Ať už to byli lidé, se kterými si nerozuměla, nebo chlapci, kteří jí někdy můžou zlomit srdce. Všechny je s patřičným úsilím přemohla. A znovu tam stála, neslyšně, sama, lehce zadýchaná. Usmála se na svého otce a rozvážným krokem se vydala k němu.

Harry otevřel oči. Často se mu stávalo, že viděl věci jako kdyby v jiném vesmíru, prakticky ve své fantazii, že uvažoval o něčem, co vlastně není možné, ale k povolání spisovatele tak nějak patřilo to, že mu občas přeskočí. Jak jinak by se nechával naplňovat inspirací…

Za hlubokých myšlenek podobného rázu se omyl mýdlovým sprchovým mlékem, osušil, navlékl si tepláky, jelikož tričko ani košili s kalhotami nemohl najít, a sešel ze schodů dolů. Přes jeho vědomí se stále táhl jakýsi zamlžený opar, když ztuhnul na místě, pár kroků od kuchyňského ostrůvku. Louis zrovna bezcílně hleděl do otevřených dveří lednice. Svalnaté nohy měl nahé, jen kousek pod zadeček mu sahala Harryho červená kostkovaná košile. V ruce držel lízátko a mimoděčně jeho sladkou část převaloval v ústech, až o ochucenou kouli občas drnknul zuby.

Netrvalo to ani tak dlouho, než se otočil. V očích se mu rozhořely radostné plaménky a přešel až k milenci. Položil mu obě ruce za krk a dával pozor, aby na sladkost nenalepil některé z kudrn.

"Krásné ráno přeji," zašeptal a naklonil se k Harrymu rtům. Ten se rychle vzpamatoval a začal spolupracovat, položil mu ruce na boky a slíbával višňovou stopu z jeho vláčných rtů. Rozdávali polibky jeden druhému, neschopni se jich dostatečně nabažit. Bylo v tom jakési spojení, vášeň, ale něha a starost. Jako kdyby se znali věčnost, i když vlastně znali. Věděli přesně jak pohladit jazykem, jak se otřít o zoubky a jak skousnout ret s provokativním pohledem do očí.

Po patřičně dlouhé sérii mokrých polibků se Louis odtáhl, ladně skoro dotančil k přehrávači a pustil si energickou, ale jemnou hudbu. Připomínala irské tance a oheň v horách. Nakrucoval se a hýbal boky, vypadal šťastně. Usmíval se a odhrnoval si oříškové vlasy z čela. Odněkud vylovil papírovou krabičku, velikosti asi menšího mobilního telefonu. Zabodl do džusu brčko a požitkářky začal sát. Třepotaly se mu řasy a červenaly tváře vždy, když se odtáhl, aby se mohl nadechnout. Zvedl zrak a sledoval Harryho, když se mu tváře plnily pomerančovým nektarem a on je potom pomalu propouštěl hrdlem až do žaludku. Občas si olízl rty a začal sát ještě intenzivněji. Když dopil, ledabyle nádobku vyhodil do koše a otočil se čelem ke skříňkám. Zanedlouho ucítil, jak se kolem něj obmotávají dvě nahé paže, nemýlil se. Mezi půlky se mu tlačila zvětšující se erekce. Pousmál se a nahnul hlavu na stranu, aby mu Harry mohl sát, lízat a líbat krční tepnu po straně.

"Pojď do ložnice," šeptem ho Harry pobídl, otočil si ho čelem a otevřenými, vlhkými ústy mapoval každý kousek jeho kůže od krku na klíční kosti, hruď, co mu jen rozepnutá košile dovolila a zpět nahoru, až jemně oždiboval jeho ušní lalůček.

"Teď jsem z ní vylezl," namítl s úsměvem Louis a dlaněmi se vyhoupl na kuchyňskou linku. Submisivně zkřížil nohy v kotnících a se skousnutým rtem koukl po Harrym. Pohled zpod ofiny, očka vyvalená vzhůru. Kudrnáč tiše zakňoural, dalo by se říct zamňoukal, a do dlaní sevřel Louisova stehna. Jel po nich přes kolena, na lýtka a nad nárty je od sebe oddálil. Přistoupil ještě blíž, políbil ho na špičku nosu. Louis s úsměvem zaklonil hlavu, až si týl mohl opřít o kredenc s hrníčky za sebou. Harry si klekl, akorát dosahoval hlavou mezi Louisovy nohy, a navedl si jeho penis do úst. Obkroužil špičku jazykem, oblízl si rty a začal jej pomalu zasouvat hlouběji do úst. Postupně vtahoval tváře, co nejvíc to šlo, a při zběsilém házení Louise sebou samým mu došlo, že to asi dělá dobře.

Skvěle.

Pomáhal si rukou a soustředil se na přirážení do svého krku. Jednu dlaň položil Louisovi na záda v oblasti ledvin a tlačil si ho blíž k sobě, druhou si pohrával s jeho varlaty a občas je stiskl v ruce.

Louis svým téměř ženským přízvukem sténal Harryho jméno, vlasy, předtím dokonale učesané, teď měl všude kolem hlavy, jako svatozář, která mu nikdy nebyla přidělena. Červené rty pootevřené, kapky potu na krku, povysunutou bradu a všechno to mravenčení, cukání a tahání v podbřišku. Nevěděl, jestli brečet, smát se, vzdychat nebo kopat kolem sebe, mohl se zbláznit, v hlavě měl absolutní prázdno jako na poušti, nevnímal návaly horka a občasný mráz na zádech, nešlo mu vůbec nic. Zakňoural a vyvrcholil do Harryho úst. Ten se na poněkud vratkých nohou postavil a tak, aby ho Louis viděl, si pomaloučku otřel stopu spermatu, která mu lemovala spodní linii rtů a táhla se od koutku až na bradu. Pousmál se, když ji palcem celou očistil.

"Jdi do prdele," poradil mu Louis, namáhavě, se suchem v ústech polkl a nechal se přitáhnout do náruče, ačkoliv mu bylo pekelné horko.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 SyskynLsPomaranč ;D SyskynLsPomaranč ;D | 17. ledna 2014 v 23:01 | Reagovat

Jak že prestáva!?? :D moja som závislák :33 a pri tejto časti som skoro umrela :3 tešííím na ďalšiu :33

2 Dj Perush Dj Perush | 18. ledna 2014 v 3:11 | Reagovat

Skvělé, brilantní, kouzelné
taju
roztékám se
umírám

sbohem

3 Emily. Emily. | 18. ledna 2014 v 13:38 | Reagovat

ohhh.
Já to miluju.
Aw.
Larry...
Harry...
Louis...
Nits, už nevím, co ti na to říct.
Jsem do toho blázen a je to moje droga.

4 Hihi Hihi | 27. ledna 2014 v 22:14 | Reagovat

další díl =)))))))))))))))))))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama